„Létání byl můj první sen. Kuchyně se stala místem, kde na preciznosti stále záleželo.“

Daniel Phippard chtěl létat. Test barvocitu tuto cestu uzavřel. Jediným dalším místem, které mu dávalo stejný pocit smyslu, byla kuchyně — formovaná vzpomínkami na otce včelaře a lovce, na matčino nikdy stejné vaření a na domov, kde med, zvěřina, chleba a koláče patřily k rytmu roku.

V roce 1992 nastoupil jako učeň do londýnského The Savoy. Čtyři roky klasického francouzského školení dodnes tvoří konstrukční páteř jeho vaření: vývary, omáčky, bourání, načasování, organizace. Potom si záměrně vybíral kuchyně, které ho prověřily — Buckland Manor, restaurace Marca Pierra Whitea v Londýně, Little Palm Island na Floridě a několik chicagských kuchyní.

První pozici šéfkuchaře získal v Londýně ve 28 letech. Když si všiml mezery ve znalosti cukrářiny, udělal krok stranou a nastoupil k Tomu Aikensovi jako cukrář — technická korekce místo kariérního stoupání. V roce 2011 odešel do Moskvy (Ernik, Food Embassy), po anexi Krymu následovala dlouholetá spolupráce s restaurací Mishi Blyahera v Dněpru. Dnes v Praze.